Zničí spánkový trénink vztah s mým děťátkem?

Naprosto chápu Vaši obavu - sociální sítě jsou plné názorů, tvrzení, podložených i nepodložených informací. Tento článek jsem pro vás napsala v té nejlepší víře, aby vám pomohl rozhodnout se pro to správné řešení pro vaši rodinnou situaci.

Teorie citové vazby vs. kontaktní rodičovství: PROČ JE MUSÍME ODLIŠOVAT?

V poslední době dochází k výraznému splývání dvou rozdílných konceptů – teorie citové vazby (attachment theory) a kontaktního rodičovství (attachment parenting). Na sociálních sítích a v diskusích často zaznívá zjednodušený pohled:

"Pokud nekojíte, nenosíte dítě, nesdílíte s ním postel, bude v budoucnu trpět depresemi a váš vztah bude narušen." – Tohle je přesně ta nejčastější zpráva, kterou čtu v komentářích.

Rozdíl mezi teorií citové vazby a konktaktním rodičovstím (vědou podloženo vs. veřejností uváděno)

Sama nemám psychologické vzdělání, ale tohle téma mi doslova nedá spát, baví mě, a proto se v něm neustále vzdělávám, konzultuji své poznatky s odborníky a sleduji nejnovější výzkumy. Chci tímto článkem uklidnit všechny maminky, které:

• nekojí, nenosí dítě v šátku,

• jejich miminko spí ve vlastní postýlce,

• nezažily bonding po porodu,

• prováděly vhodně parametrizovaný spánkový trénink.

  
  

I přes tohle všechno můžete mít se svým děťátkem nádherný, pevný a láskyplný vztah! ❤️

Co říká věda o bezpečné vazbě?

Bezpečná vazba mezi rodičem a dítětem nevzniká z jediné noci, kdy necháte dítě usnout samostatně, nebo z toho, že nekojíte plné dva roky, ne-li déle. Výzkumy ukazují, že tzv. "tak akorát dobrý rodič" (good enough parent) je ten, kdo byť jen v 50 % případů reaguje citlivě na potřeby dítěte s empatií a vřelostí. Pokud je váš domov naplněn pozitivní náladou, jste pro své dítě emočně dostupní a nastavujete laskavé hranice, jste na nejlepší cestě k vytvoření pevného vztahu plného důvěry.

Kontaktní rodičovství a jeho limity

Koncept kontaktního rodičovství se stal populárním v 80. letech díky Dr. Williamu Searsovi. Jeho zásady zdůrazňují význam fyzického kontaktu (bonding, sdílení postele), okamžité reakce na pláč dítěte a co nejbližší propojení s rodičem. Spousta maminek v dobré víře přijala tyto myšlenky jako jediný správný model výchovy.

Jenže pokud se podíváme na vědecké studie, kterými Dr. Sears podopruje svá tvrzení o škodlivosti novorozeneckého a kojeneckého pláče, zjistíme, že argumenty proti metodám jako je spánkový trénink, bývají často podloženy výzkumy starými desítky let, provedenými na malém vzorku dětí, na vzorku těžce týraných a zanedbávaných dětí, nebo dokonce na krysách.

Studie, které tvrdí, že pláč novorozeněte či kojence může vést k dlouhodobé psychické újmě, obvykle také neberou v úvahu širokou škálu faktorů, jako je genetika, rodinné zázemí, stres, vztahy s vrstevníky či vztahy v rodině.

Strach jako špatný rádce

Mám pocit, že v poslední době je strach mezi rodiči doslova všude. Pokud náhodou nesplníme určitou "škatulku", hned na nás padá vina a pochyby. A to je obrovská škoda! Žádné dítě není stejné a žádná rodina nemá úplně stejné podmínky. My rodiče se potřebujeme cítit dobře a jistě, abychom byli těmi nejlepšími verzemi sebe samých. Přehnané obavy a sebeobětování na úkor vlastního psychického i fyzického zdraví k tomu rozhodně nevedou.

Rodičovství je o každodenních momentech!

Bezpečná vazba se netvoří jen v okamžicích nošení nebo kojení, ale především v tom, jak na své dítě reagujete každý den. Každý den, každou hodinu, každou minutu, máme na talíři tolik situací, kdy můžeme budovat bezpečnou vazbu se svým děťátkem, aniž bychom museli na sílu sdílet postel, uspávat ho dlouhé hodiny či ho kojit 10x za noc. 

• Když k vám dítě běží s kamínkem v ruce a ukazuje ho s jiskrou v oku – usmějete se a projevíte nadšení, jaký krásný kamínek to ale je!

• Když se k vám přitulí – obejmete ho pevně a už ho nechcete pustit! Nikdy nejste ten, kdo objetí ukončí jako první.

• Když poprvé řekne „máma“ – cítíte dojetí, slzy se Vám derou do očí.

• Když zvládne první krůčky – radostně mu zatleskáte, jako by právě vyhrálo olympiádu!

• Když ho trápí zoubky – nabídnete mu kousátko a pomazlíte ho?

• Když má hlad – připravíte mu výbornou svačinku plnou vitamínů?

  
  

Pokud na tyto otázky odpovídáte "ano", můžete si být jistí, že jste úžasní rodiče! ❤️

A co spánkový trénink?

Během spánkového tréninku může dojít k dočasné nerovnováze a pocitu krátkodobého odpojení. Je však dobré si uvědomit, že tato změna trvá jen chviličku a dlouhodobě vede ke zlepšení spánku pro celou rodinu. 

Naopak, dlouhodobé neustálé vyčerpání, stres z nočního buzení, emoční odpojení mezi partnery nebo frustrace rodičů mohou mít na vztah s dítětem mnohem negativnější dopad než krátkodobý spánkový trénink.

Psycholog a profesor na Long Island University Dr. Or Dagan říká:

“Moje odpověď je, že spánkový trénink ve všech jeho variacích funguje, protože bezpečné citové vazby jsou postaveny na konzistentní, nikoli dokonalé podpoře rodičů. … Děti jsou odolné a dokážou tyto překážky překonat, pokud jejich rodiče jsou tu pro ně ve většině případů, kdy je dítě potřebuje. … Je důležité si uvědomit, že spánkový trénink je relativně krátký proces, zatímco bezpečné poutu se buduje roky.”

Závěr

Nebojte se! 😊 Bezpečná vazba mezi rodičem a dítětem nevzniká díky tomu, zda kojíte, nosíte nebo sdílíte postel, uspáváte, anebo své miminko naučíte usínat samostatně a spinkat ve vlastním pokojíčku. Tvoří se během tisíců malých okamžiků každý den. Pokud se cítíte dobře, šťastně a ve své rodičovské roli jistě, jste pro své dítě tím nejlepším rodičem – ať už praktikujete kontaktní rodičovství, spánkový trénink, nebo se prostě snažíte být “tak akorát dobrým rodičem”! 💕

Zdroje

Gradisar, M., Jackson, K., Spurrier, N. J., Gibson, J., Whitham, J., Williams, A. S., … & Kennaway, D. J. (2016). Behavioral interventions for infant sleep problems: a randomized controlled trial. Pediatrics, 137(6).

Hiscock, H., Bayer, J. K., Hampton, A., Ukoumunne, O. C., & Wake, M. (2008). Long-term mother and child mental health effects of a population-based infant sleep intervention: Cluster-randomized, controlled trial. Pediatrics, 122(3), e621-e627.

Mindell, J. A., Sadeh, A., Kohyama, J., & How, T. H. (2010). Parental behaviors and sleep outcomes in infants and toddlers: A cross-cultural comparison. Sleep Medicine, 11(4), 393-399.

Price, A. M. H., Wake, M., Ukoumunne, O. C., & Hiscock, H. (2012). Five-Year Follow-up of Harms and Benefits of Behavioral Infant Sleep Intervention: Randomized Trial. Pediatrics, 130(4), 643–651. https://doi.org/10.1542/peds.2011-3467