Kdo jsme?
Ing. Karolína Bobuski
Certifikovaná spánková poradkyně
Když se mi narodila dcera, byl to pro mě šok. Nevěřila bych, s jak malým množstvím nekvalitního spánku člověk dokáže fungovat. Ale slovo „fungovat“ se dá rozdělit na užívat si, žít a jenom přežívat. Nechtěla jsem jen přežívat. Chtěla jsem si ty momenty s malým miminkem, které se třeba už nikdy nebudou opakovat, prostě užít.
Všude jsem se dočítala o spánkovém tréninku samé negativní věci, a tak jsem zoufale dál běhala venku 7 hodin s kočárkem. V rámci pohodlnosti jsem si vzala dcerku do postele, manžela odstěhovala do obýváku, a i tak jsem dál vstávala k dceři třeba 12x za noc. Zoufale jsme se snažili najít cestu, která by nezahrnovala tříhodinové skákání na míči, dřepování s dítětem v náruči, dvouhodinové uspávání kojením nebo časté buzení v noci.
S větami typu „Miminko se v noci prostě budí“ nebo „Z toho vyroste, jednou se vyspíš“ jsem se nedokázala smířit. Zároveň jsem ze všech stran a od babiček slýchala „Nech ji vyřvat“ nebo „Nechovej ji, zvykne si na to…“. Nevěděla jsem, kde je teda ta pravda. A pak, jednoho dne, už toho bylo na nás oba prostě moc... Rozhodli jsme se pro spánkový trénink.
Spánkový trénink není v naší zemi běžný, a tak jsme se obrátili na úžasnou zahraniční spánkovou trenérku. Během jednoho týdne dcera začala spinkat v postýlce, spala 12 hodin v noci a přes den ukázkově. Uff, jaký stres z člověka spadne, když ví, že večer nebude zase tři hodiny uspávat. K nezaplacení. Od té doby si mateřství konečně užívám a večery můžu trávit i jinak než uspáváním někoho, kdo nechtěl spát :).
Bylo to jako kouzlo. A já chtěla tohle kouzlo předávat dál. To mě dovedlo ke studiu na The Cradle Coach Academy, kde jsem získala certifikát Spánkové poradkyně pro kojence a batolata. Díky tomu dnes mohu pomáhat rodinám, které zoufale touží zase žít tak trochu „jako dřív“.
Má filozofie
... aneb proč to vlastně dělám?
Spánkový trénink je zahalen v roušce temna, a mnohdy bezdůvodně. Sama s některými praktikami (jako je Cry it out nebo Ferber) nesouhlasím, a jsem zastánce názoru, že i spánkový trénink se dá dělat jemněji.
Mé metody jsou založeny na nahrazování spánkových asociací (kojení, houpání, chování, skákání na míči, dudlíček) rodičovskou ko-regulací – rodič tedy učí dítě usínat samostatně v jeho vlastní postýlce tak, že mu dodává neustálý pocit bezpečí a nikdy ho nenechá ve štychu. Metodu vyplakání (CIO), která je často mylně zaměňována za spánkový trénink obecně, v mých praktikách nenajdete.
Je důležité vědět, že pláč je u dítěte určitou formou vyjadřování nespokojenosti, vzteku, smutku, nesouhlasu. Nemohu Vám tedy zaručit, že se obejdeme bez pláče. Pláč většinou výrazně ustupuje do druhého dne a úplně mizí do týdne.
Častokrát se mě rodiče ptají, zda spánkový trénink nenaruší vazbu mezi jimi a dítětem. Pamatujte, že samostatné usínání je jen jedno z mnoha rozhodnutí, která může figurovat v rozvoji pevné vazby mezi vámi. Cítí se dítě bezpečně, milování, cítí porozumění během dne? Citová vazba není tvořena pouze neustálým fyzickým kontaktem a vyhovění každé potřebě vašemu dítěti. Cítí se vaše dítě pochopeno? Jste dostatečně emočně dostupní při řešení každodenních mikrokonfliktů, které dítě během dne zažívá?
Nedostatek spánku může vést k tomu, že se rodič cítí zranitelně, a tak se raději uzavírá. Na potřeby dítěte přes den pak reaguje stroze, opožděně, nedostatečně, anebo naopak velmi neadekvátně. Desítky maminek se mi také svěřují s tím, jak daná situace s usínáním negativně ovlivňuje jejich psychický stav, partnerský život, fyzické zdraví.
Mám pocit, že v poslední době je na novodobé maminky kladen šílený nárok být pro své dítě VŽDY při ruce. Vina, kterou si neseme společně s tlakem společnosti pak způsobí to, že jedeme přes mrtvoly, abychom byly dokonalou mámou, která reaguje na každý požadavek svého dítěte. To není možné. Máma je taky jen člověk, který potřebuje odpočívat a mít nějaký čas pro sebe. Věřte nebo ne, i máma potřebuje spát a měla by mít na to nárok. Jedině tak může být pro své dítě takovou maminkou, kterou si vždycky přála být.
Nebo si to alespoň myslím.
